Významné úspěšné lety raket do vesmíru rok 2020
29.12.2020 17.42 hod.
Soyuz STA/Fregat – CSO 2
Z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guianě vynesla a raketa Soyuz STA/Fregat na heliosynchronní oběžnou dráhu satelit CSO 2 (Composante Spatiale Optique 2). Jde o druhý ze tří satelitů nové generace optických zobrazovacích satelitů s vysokým rozlišením pro francouzskou armádu, která postupně nahrazuje špionážní satelitní řadu Helios 2.
Přímý přenos startu proběhl zde :
22.12.2020 5.40 hod.
Long March 8 – XJY-7 & others
Nová čínská raketa Long March 8 ( Dlouhý březen ) vynesla z kosmodromu Wenchang v další utajované misi satelit XJY-7 pro pozorování země a také několik dalších satelitů jako například etiopský nanosat ET-SMART-RSS 6U vyvinutý ve spolupráci s komerční firmou Beijing Zhixing Space Technology Co. Ltd., známou také jako Smart Satellite. Raketa Long March 8 byla vyvinuta a vyrobena Čínskou akademií technologie spouštěcích vozidel (CALT), dceřinou společností státního dodavatele obrany China Aerospace Science and Technology Corp. (CASC). Jde o novou generaci petrolejových a kryogenních raket. Využívá dvojici fázových spalovacích motorů YF-100 na bázi petroleje a kapalného kyslíku na jádru o průměru 3,35 m a jeden YF-100 na každém ze dvou bočních posilovačů o průměru 2,25 m. V budoucnu by měl její první stupeň přistávat na vodní plošině a tím být opakovaně použit.
Video startu zde :
19.12.2020 15.00 hod.
Falcon 9 Block 5 – NROL-108
Z Kenedyho vesmírného centra na Floridě vynesla raketa Falcon 9 se startem z rampy 39A pro americký Národní výzkumný ústav (National Reconnaissance Office) špionážní satelit utajované mise NROL-108. Satelit zřejmě zamíříl na nízkou oběžnou dráhu země LEO. První stupeň přistál úspěšně na pevnině. Použit byl první stupeň rakety B1059, který absolvoval první let 5.prosince 2019 a do dnešního startu byl již použit čtyřikrát.
Přímý přenos startu NROL-108 byl zde :
16.12.2020 18.32 hod.
Chang’e 5 Sample Returns to Earth
Kapsle Chang’e 5 s lunárními vzorky měsíčních půd a hornin úspěšně přistála v Dorbod Banner ve Vnitřním Mongolsku. Přistáním tak byla završena další část Čínského programu průzkumu měsíce, známého také jako projekt Chang’e po čínské bohyni měsíce Chang’e
13.12.2020 18.30 hod.
Falcon 9 Block 5 – Sirius SXM-7
Raketa Falcon 9 vynesla ze startovní rampy SLC-40 v Mys Canaveral satelit Sirius SXM-7. SXM-7 je velký vysoce výkonný vysílací satelit pro digitální zvukovou rozhlasovou službu (DARS) SiriusXM. Společnost Space Systems / Loral (SS / L) získala v červenci 2016 smlouvu na stavbu dvou satelitů založených na jejich sběrnici SSL-1300 – SXM-7 a SXM-8. Oba pracují v pásmu S-band. Každý satelit bude generovat více než 20 kW energie a bude mít velký nevyvratitelný anténní reflektor, který umožňuje vysílání do rádií bez nutnosti použití velkých antén na zemi. SXM-7 má nahradit satelit XM-3. Váha satelitu je přibližně 7000 kg, což z něj činí jeden z nejtěžších geostacionárních satelitů (GEO) Životnost satelitů se předpokládá 15 let.
Přímý přenos startu proběhl zde :
11.12.2020 2.09 hod.
Delta IV Heavy – NROL-44
Raketa Delta IV Heavy vyrobená firmou ULA ( United Launch Alliance ), která je druhou největší raketou na světě hned po raketě Falcon Heavy firmy SpaceX, vynesla z Mys Canaveral, rampy 37B v USA utajený těžký náklad pro americký Národní průzkumný úřad NRO ( National Reconnaissance Office ) Raketa Delta IV Heavy již byla na startovní rampu vztyčena 15.11.2019, pak byla ale příprava přerušena kvůli startu rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od firmy Boeing.
Přímý přenos startu proběhl zde :
7.12.2020 19.30 hod.
CRS-21 Dragon Docking
Zásobovací raketa Dragon CRS-2 přibližně v tuto dobu dorazila k Vesmírné stanici a automaticky se k ní připojila.
Připojení bylo možné sledovat zde :
6.12.2020 17.17 hod
Falcon 9 Block 5 – Dragon CRS-2 SpX-21
Raketa Falcon 9 vynesla z Kenedyho vesmírného centra z rampy 39 A první nákladovou variantu kosmické lodi Dragon 2. Jde o 21. misi komerčních zásobovacích služeb na Mezinárodní vesmírnou stanici. Let byl proveden na základě druhé smlouvy o komerčních doplňovacích službách s NASA. Kromě zhruba tří tun čerstvého jídla, zásob a experimentů pro sedmičlennou posádku vesmírné stanice dodá nákladní loď Dragon na Vesmírnou stanic ISS také první komerční přechodovou komoru. Výrobu modulu přechodové komory Bishop financovala soukromá společnost Nanoracks se sídlem v Houstonu. Dále loď Dragon 2 poveze kritické materiály, které přímo podporují více než 250 vědeckých a výzkumných experimentů, které probíhají na palubě orbitální laboratoře.
Přímý přenos startu proběhl zde :
6.12.2020 4.55 hod.
Long March 3B/E – Gaofen 14
Čínská raketa Long March 3B/E vynesla na oběžnou dráhu Země satelit Gaofen 14. Gaofen je řada civilních satelitů pro pozorování Země vyvinutých a vypuštěných pro Čínský systém pro pozorování Země s vysokým rozlišením (CHEOS), státem sponzorovaný program zaměřený na vývoj globální monitorovací sítě téměř v reálném čase za každého počasí sestávající ze satelitu, vzducholodi z blízkého vesmíru (stratosféra) a letecké pozorovací plošiny.
02.12.2020 2.33 hod.
Soyuz STA/Fregat – Falcon Eye 2
Raketa Soyuz STA/Fregat vynesla v přísně utajované misy pro UAEś military ( Ozbrojené síly Spojených arabských emirátů) na oběžnou dráhu druhý ze dvou satelitů Falcon Eye 2. Falcon Eye 2 je satelit pro zobrazování Země s vysokým rozlišením, který vyrobila firma Airbus Defence and Space.
Přímý přenos startu proběhl zde :
24.11.2020 3.34 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 15
Další v pořadí již patnácta mise Starlink. Raketa Falcon 9 vynese z Mysu Canaveral ve Floridě další várku 60 satelitů konstelace Starlink.
Přímý přenos startu proběhne zde :
23.11.2020 21.30 hod.
Long March 5 – Chang’e 5
Raketa Long March 5 vynese z kosmodromu v čínském Wenchangu do vesmíru sondu Chang’e 5. Chang’e 5 je čínská robotická návratová mise na lunární vzorky, která má přinést zpět nejméně 2 kg měsíčních půd a vzorků hornin. Po odebrání budou vzorky uloženy do určeného pouzdra a raketa je vynese na oběžnou dráhu měsíce. Tam by se měla potkat s orbiterem, kde dojde k přemístění pouzdra do návratového modulu. Před vstupem do atmosféry se oddělí samotná návratová kapsle, která přistane na Zemi. Očekává se, že mise potrvá přibližně 23 dní od startu až do přistání v Siziwang Banner ve Vnitřním Mongolsku kolem 16. – 17. prosince. Úspěšná mise by z Číny učinila pouze třetí zemi, která bude na Zemi dodávat měsíční vzorky, po americkém programu posádky Apollo a sovětských robotických misích Luna v 60. a 70. letech.
Přímý přenos startu proběhne zde :
21.11.2020 18.17 hod.
Falcon 9 Block 5 – Sentinel-6 Michael Freilich
Raketa Falcon 9 vynese z kosmodromu ve Vandenbergově letecké základně v Kalifornii na oběžnou dráhu první ze dvou satelitů Sentinel-6A Michaela Freilicha. Mise Sentinel-6A, známá také jako Jason Continuity of Service (Jason-CS), je partnerství mezi NASA, NOAA, ESA a EUMETSAT. Tato mise se skládá ze dvou částí: první pokračuje v dlouhodobém globálním záznamu údajů o výšce mořské hladiny započatém prvními satelity Jason v roce 1992. Tato část mise poskytne údaje výškoměru potřebné pro monitorování klimatu oceánu, modelování oceánů a numerickou předpověď oceánu , předpovědi počasí, námořní meteorologie, pobřežní výškoměr a modelování. Sekundárním cílem mise je shromáždit vertikální teplotní profily s vysokým rozlišením pomocí radiookulturní sondy Global Navigation Satellite System (GNSS), vyhodnotit změny teploty v troposféře a stratosféře a podpořit numerickou předpověď počasí. Sentinel-6A má operovat na vysoce nakloněné kruhové oběžné dráze ve výšce 1336 km s operační misí trvající 5 let.
Přímý přenos startu zde :
17.11.2020 cca. 7.40 hod.
SpaceX Crew-1 „Resilience“
Crew Dragon Hatch Opening
Byl otevřen poklop a astronauti JAXA Soichi Noguchimu a astronauti NASA Victor J. Glover, Shannon Walker a Michael S. Hopkins vstoupili na Mezinárodní vesmírnou stanici jako členové posádky Expedice 64.
Crew Dragon připojení a vstup na ISS :
17.11.2020 cca.5.00 hod
SpaceX Crew-1 „Resilience“
Crew Dragon Docking
Loď Crew Dragon se připojila k vesmírné stanici ISS. Vše bylo možné sledovat na streamu NASA TV :
16.11.2020 1.27 hod.
Falcon 9 Block 5 – SpX USCV-1
(NASA Crew Flight 1)
Proběhl první ostrý let kosmické lodi Crew Dragon s čtyřčlennou posádkou NASA k Vesmírné stanici ISS. Loď Crew Dragon byla pro tento let pojmenována Resilience ( Odolnost ). Start proběhl z Kennedyho vesmírného centra, z rampy 39A. První stupeň byl použit B1061.
Posádku tvořili :
Victor J.Glover – pilot
Shannon Walker – specialista mise
Soichi Noguchi – specialista mise
Michael S. Hopkins – velitel
zdroj obrázku : spaceflightnow.com
Přímý přenos proběhl zde :
13.11.2020 23.32 hod.
Atlas V 531 – NROL-101
Další z letů pro americký Národní průzkumný úřad. Raketa ATLAS V351 firmy ULA vynesla úspěšně ze startovací rampy 41 v Mys Canaveral zřejmě další špionážní satelit utajované mise NROL-101. Raketu ATLAS V531 poháněly tři nové motory GEM 63 vyrobené firmou Northrop Grumman. Na raketu ATLAS V531 může být upevněno až 5 těchto motorů. V současné době jsou ve finální fázi výroby také větší motory GEM 63 XL, které během krátké doby projdou prvním kvalifikačním testem.
Start proběhl zde :
6.11.2020 0.24 hod
Falcon 9 Block 5 – GPS III SV04
byl vynesen raketou Falcon 9 z Mysu Canaveral další v pořadí již čtvrtý vojenský navigační satelit GPS-III (Sacagawea) vyrobený firmou Lockheed Martin. Třetí satelit byl vypuštěn 30.6.2020. Satelity GPS III poskytují přesnější navigační signály a mohou se pochlubit delší konstrukční životností 15 let. Nové satelity GPS-III vysílají také nový civilní signál L1C, který je kompatibilní s evropskou sítí Galileo a japonským satelitním systémem Quasi-Zenith. Kromě signálu pro civilní uživatele vysílají vyhrazený signál L5 zaměřený na podporu letecké navigace a také šifrovaný navigační signál vojenské úrovně známý jako M-kód.
Přímý přenos startu proběhl zde :
25.10.2020 20.08 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat – Glonass-K1
Raketa Soyuz 2.1b/Fregat vynesla z ruského kosmodromu Plesetsk na oběžnou dráhu navigační satelit Glonass-K1. Satelity Glonass-K jsou třetí generací satelitního designu pro satelitní navigační systém GLONASS. GLONASS je ruský vesmírný navigační systém srovnatelný s podobnými systémy GPS a Galileo. Tato generace zlepšuje přesnost, spotřebu energie a životnost. Každý satelit váží 935 kg a má provozní životnost 10 let.
Záznam startu zde :
24.10.2020 17.31 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 14
Výstavba vesmírného komunikačního systému Starlink pokračuje a raketa Falcon 9 vynesla v pořadí již s čtrnáctou várkou satelitů Starlink. Start tentokrát proběhl ze startovacího komplexu 40 (SLC-40).
Přímý přenos bylo možné sledovat zde :
22.10.2020 1:32 hod
Sojuz MS-16 Undocking
Kosmická loď Sojuz MS-16 s posádkou Ivanem Viktorovičem Vagnerem, Anatolijem Alexejevičem Ivanišinem a Christopherem Johnem Cassidym se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice ISS, kde byla připojena k modulu Poisk a zamířila zpět na Zemi. Přistání proběhlo přibližné v 4.57 hod. ráno. Odletem lodi Sojuz MS-16 se tak ukončila expedice 63 a pokračovat bude expedice 64. Tříčlennou posádku ve složení Sergey Ryzhikov, Sergey Kud-Sverchkov a Kathleen Rubins doplní během listopadu čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-1 Michael Hopkins (NASA), Victor Glover (NASA), Sóiči Noguči (JAXA) a Shannon Walkerová ( NASA)
Sledovat odpojení a přistání bylo možné zde :
18.10.2020 14.25 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 13
Kennedy Space Center, rampa 39A. V pořadí již třináctá várka satelitů pro vesmírný komunikační systém Starlink. První stupeň rakety použit již pošesté.
Přímý přenos proběhl zde :
14.10.2020 7.45 hod start úspěšný !!
Soyuz 2.1a – Soyuz MS-17
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vyrazila na palubě vesmírné lodi Soyuz MS-17 ruské korporace Roskosmos další trojice kosmonautů směr Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Jde o dva ruské kosmonauty Sergeje Ryzhikova, Sergeje Kud-Sverchkova a také americkou kosmonautku NASA Kathleen Rubins. Připojení k servisnímu modulu Rossvet proběhlo v 10.48 hod. Na vesmírné stanici zůstane nová posádka po dobu 6 měsíců.
Přímý přenos startu proběhl zde :
15.10.2020 3.39 hod
Falcon 9 Block 5 – GPS III SV04
bude vynesen raketou Falcon 9 z Mysu Canaveral další v pořadí již čtvrtý vojenský navigační satelit GPS-III vyrobený firmou Lockheed Martin. Třetí satelit byl vypuštěn 30.6.2020. Satelity GPS III poskytují přesnější navigační signály a mohou se pochlubit delší konstrukční životností 15 let. Nové satelity GPS-III vysílají také nový civilní signál L1C, který je kompatibilní s evropskou sítí Galileo a japonským satelitním systémem Quasi-Zenith. Kromě signálu pro civilní uživatele vysílají vyhrazený signál L5 zaměřený na podporu letecké navigace a také šifrovaný navigační signál vojenské úrovně známý jako M-kód.
Přímý přenos startu proběhl zde :
6.10.2020 13.29 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 12
Kennedy Space Center, rampa 39A. Po několika odložených startech nakonec úspěšný start další várky satelitů konstelace Starlink.
Start proběhl zde :
2.10.2020 3.38 hod.
Antares 230+ – Cygnus CRS-2 NG-14
(S.S. Kalpana Chawla)
Vynesla raketa Antares 230+ firmy Orbital ATK ( Northrop Grumman Innovation Systems ) z Wallops Island Virginia na oběžnou dráhu další zásobovací loď pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS Cygnus CRS-2 NG-14. Loď veze zásoby pro posádku, vědecký materiál a další. Půjde o 15. plánovaný let bezpilotní kosmické lodi Cygnus společnosti Orbital ATK a její 14. let na Mezinárodní vesmírnou stanici na základě smlouvy o komerčních zásobovacích službách s NASA. Tato kosmická loď Cygnus nese jméno americké astronautky NASA Kalpana Chawla, která byla první astronautkou indického původu ve vesmíru. Zahynula během návratu raketoplánu Columbia z mise STS-107
Přímý přenos bylo možné sledovat zde :
28.9.2020 13.20 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat-M – Gonets-M27, Gonets-M28, Gonets-M29
Z ruského kosmodromu Plesetsk vynesla úspěšně raketa Soyuz 2.1B Fregat-M tři satelity Gonets-M. Gonets-M jsou upgradovanou verzí satelitů Gonets odvozených z vojenského komunikačního systému Strela-3. Souhvězdí Gonets-M má za úkol monitorovat ekologické a průmyslové objekty, poskytovat komunikační a datové přenosové služby a pokrývat také vzdálené oblasti, jako je oblast Dálného severu.
15.9.2020 2.00 hod.
Long March 11 – Gaofen-03-1
Gaofen-03-1 je řada čínských civilních satelitů pro dálkový průzkum Země pro státem sponzorovaný program China High-definition Earth Observation System (CHEOS).
3.9.2020 3.51 hod.
Vega – SSMS POC
Raketa Vega firmy Arianespace vynesla úspěšně z Kourou ve Francouzské Guyaně pro ESA na geosynchronní oběžnou dráhu do výšky 500 km dispenzer SSMS ( Small Spacecraft Mission Service ) Zajímavostí je, že dispenzer vyrobila firma SAB Aerospace z Brna. Na dispenzeru bylo připevněno 53 různých satelitů. Například satelity Athena, ION CubeSat Carrier, ESAIL, NEMO-HD, GHGSat C1, šest krychlí Flock-v, několik krychlí Lemur-2, dvanáct nanosatů SpaceBEE, FSSCat A & B, RTAF-Sat, DIDO 3, IGOSat , PICASSO, PINO, PIXL, QARMAN, SIMBA, TRISAT, Casaa-Sat, TTÃœ100 a další. Satelity budou poskytovat informace o počasí, námořní a letecké dopravě veřejným a soukromým zákazníkům. Po vypuštění všech satelitů byla raketa Vega i dispenzer SSMS nasměrován do zemské atmosféry, kde zaniknou.
zdroj : www.esa.int
Přímý přenos startu proběhl zde :
3.9.2020 14.46 hod
Falcon 9 Block 5 – Starlink 11
Dávka 60 satelitů pro mega konstelaci Starlink.
Přímý přenos startu proběhl zde :
31.8.2020 1.18 hod.
Falcon 9 Block 5 – SAOCOM 1B
Raketa Falcon 9 úspěšně vynesla z Mysu Canaveral na heliosynchronní dráhu druhou ze dvou družic konstelace SAOCOM. Jejím úkolem je hydrologie a pozorování půdy a bude rovněž fungovat společně s italskou konstelací COSMO-SkyMed v X-pásmu a poskytoval informace důležité pro řízení nouzových situací.
Přímý přenos startu proběhl zde :
23.8.2020 4.25 hod. CHINA
Long March 2D – Gaofen-9-05
Z kosmodromu v Ťiou-čchüan vynesla raketa Long March 2D čínský civilní satelit pro dálkový průzkum Země pro státem sponzorovaný program Čína s vysokým rozlišením Země (CHEOS).
18.8.2020 16.31 hod. USA
Falcon 9 Block 5 – Starlink 10
Booster B1049
Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu další várku 58 satelitů Starlink a také 3 snímkovací satelity SkySat Earth.
Přímý přenos startu proběhl zde :
15.8.2020 00.04 hod. FRA
Ariane 5 ECA+ – Galaxy 30,
MEV-2 a BSAT-4B
Raketa Ariane 5 ECA+ vynesla z Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně na oběžnou dráhu dva komunikační satelity a jednu servisní sondu MEV-2. Galaxy 30 je geostacionární komunikační satelit pro společnost Intelsat. Vyrobila jej společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS) a plánuje poskytovat distribuci videa a služby vysílání zákazníkům v Severní Americe. MEV-2 je servisní sonda, která by se měla připojit k již vypuštěnému satelitu Intelsat 1002. Poté MEV-2 použije své vlastní trysky a přívod paliva k ovládání oběžné dráhy satelitu, čímž se prodlouží jeho užitečná životnost. Dalším komunikačním satelitem je satelit BSAT-4b pro japonského operátora BSAT. BSAT-4b bude sloužit jako záloha satelitu BSAT-4a, který byl vypuštěn v roce 2017. BSAT-4b bude poskytovat přímé televizní služby a očekává se, že bude fungovat po dobu nejméně 15 let.
Přímý přenos startu proběhl zde :
7.8.2020 7.12 hod. USA
Falcon 9 Block 5 – Starlink 9
Další várka 57 satelitů kosmického internetového komunikačního systému Starlink dnes vynesena z Kennedy Space Center. Společně se satelity Starlink byly také vyneseny dva snímkovací satelity BlackSky Earth-imaging. Nosný booster B1051 rakety Falcon 9 po pátém spuštění opět úspěšně přistál na plošině OCISLY. Kryty dopadly na vodní hladinu.
Přímý přenos startu proběhl zde :
2.8.2020 20.48.hod.
SpaceX DM-2 Crew Dragon Splashdown USA
( přistání do moře )
První posádka SpaceX Crew Dragon přistála po odpojení od Vesmírné stanice a prolétnutí zemskou atmosférou pomocí padáků do Atlantského oceánu. Přistání bylo rovněž možné sledovat na NASA TV LIVE STREAM.
2.8..2020 1:34 hod. USA
SpaceX DM-2 Crew Dragon Undocking (odpojení )
Posádka mise SpaceX DM-2 Crew Dragon Douglas Hurley a Robert Behnken se úspěšně odpojila s lodí Crew Dragon od Vesmírné stanice ISS a vstoupila do atmosféry, aby později přistála pomocí padáku do Atlantského oceánu.
Přímý přenos bylo možné sledovat na NASA TV LIVE STREAM :
30.7.2020 13.50 hod. USA
Atlas V 541 – Mars 2020 (Perseverance rover & Ingenuity helicopter)
V rámci mise MARS 2020 vynesla raketa ATLAS V 541 amerického výrobce ULA ( United Launch Alliance ) do vesmíru robotické vozítko Perseverance a také výzkumnou helikoptéru Ingenuity. Vozítko je vyzbrojeno sadou šesti vědeckých nástrojů. Bude především hledat stopy po vzdálené minulosti planety a snad odhalí známky dávného života a obyvatelnosti. Vozítko a helikoptéra by se měli dostat na Mars v únoru roku 2021.
Přímý přenos startu proběhl zde :
30.7.2020 23.25 hod. RUS
Proton-M/Briz-M – Ekspress-80 & Ekspress-103
Ruská raketa Proton-M/Briz-M vynese z kosmodromu Baikonur v Kazachstánu dva satelity Ekspress-80 & Ekspress-103. Jde o komunikační satelity, které provozuje firma RSCC (Kosmicheskiya Svyaz). Pokryt mají území Ruska a jihovýchodní Asie. Oba satelity mají plánovanou životnost 15 let.
23.7.2020 cca. 19.45 hod. RUS
Progress MS-15 docking ( Připojení k ISS)
Zásobovací loď Progress MS-15 se pomocí dokovacího systému Kurs-NA po drobných problémech nakonec úspěšně připojila k modulu Pirs. Na mezinárodní vesmírnou stanici doručila například nové vybavení, které pomůže sledovat zdroj zvýšených hladin benzenu ve vzduchu stanice, boty pro jednoho člena posádky NASA, kontejnery na pevný odpad pro toalety, kontejnery na moč, jídlo a další věci. Odpojení lodi Progress MS-15 by se mělo konat přibližně v prosinci 2020.
Záznam připojení Progress MS-15 naleznete zde :
23.7.2020 16.26 hod. RUS
Soyuz 2.1a – Progress MS-15 (76P)
Z kosmodromu Baikonur v Kazachstánu úspěšně vystartovala raketa Soyuz 2.1a a vynesla na oběžnou dráhu kosmickou zásobovací loď Progress MS-15. Jde o automatickou, bezpilotní loď, která veze k Mezinárodní kosmické stanici ISS zásoby vody, paliva, potravin a další věci.
Přímý přenos startu bylo možné sledovat zde :
23.7.2020 6.00 hod. CHINA
Long March 5 – Tianwen-1 (Mars Global Remote Sensing Orbiter and Small Rover)
Další zajímavá mise směřující na Mars tentokrát se startem v Číně. Raketa Long March 5 vynesla z kosmodromu Wenchang Satellite Launch Center na oběžnou dráhu Orbiter pro dálkové snímání a vozítko Tianwen-1. Orbiter Tianwen-1 nese sedm vědeckých užitečných nákladů. Je vybaven kamerou s vysokým rozlišením srovnatelnou s HiRise na palubě NASA Mars Reconnaissance Orbiter. Rovněž nese kameru se středním rozlišením, podpovrchový radar, mineralogický spektrometr, analyzátory neutrálních a energetických částic a magnetometr.
Přímý přenos startu proběhl zde :
Raketa je již připravena na startovací rampě :
20.7.2020 23.00 hod USA
Falcon 9 Block 5 – ANASIS-II
Raketa Falcon 9 vynesla z Cape Canaveral pro jihokorejskou armádu satelit ANASIS-II. Mise byla v režimu Top Secret, tedy přísně utajená. Satelit Anasis 2 je vyroben firmou Airbus ve Francii a je založen na satelitní platformě Airbus Eurostar E3000. Do Kennedyho vesmírného střediska byl dopraven na palubě letadla Antonov An-124 z Toulouse
Přímý přenos startu bylo možné sledovat zde:
19.7.2020 23.58 hod. JAP
H-IIA 202 – Hope (Emirates Mars Mission)
Z japonského kosmodromu Tanegashima úspěšně vynesla raketa H-IIA 202 ( Mitsubishi Heavy Industries ) do vesmíru sondu Naděje (Al-Amal anglicky Hope ) určenou pro průzkum Marsu. Sonda byla postavena odborníky z Kosmického střediska Mohammeda bin Rasheda (MBRSC) ve Spojených arabských emirátech a je složena ze třech vědeckých nástrojů. První je Emirates Exploration imager (EXI), který bude pořizovat snímky Marsu ve vysokém rozlišení, dále pak Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer (EMUS), který prozkoumá procesy úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do vesmíru. Posledním je Emirates Mars Infrared Spectrometer (EMIR), jehož úkolem je měřit led, páru a prach v atmosféře Marsu. Sonda Hope by měla dorazit k Marsu v únoru roku 2021 a její životnost je plánována na dva roky. Energii jí budou dodávat dva solární panely. Komunikaci se zemí zajistí pomocí radiových vln anténa o průměru 1,5 metru.
Přímý přenos startu bylo možné
sledovat zde :
30.6.2020 22.10 hod. USA
Falcon 9 Block 5 | GPS III SV03
Byl z Mysu Canaveral vynesen raketou Falcon 9 na střední oběžnou dráhu do výšky 12,550 mil (20,200 kilometů) v pořadí již třetí vojenský navigační satelit GPS-III vyrobený firmou Lockheed Martin. První dva byly vypuštěny při misích SV01 a SV02 v prosinci 2018 a srpnu 2019. Satelity GPS 3 poskytují přesnější navigační signály a mohou se pochlubit delší konstrukční životností 15 let. Nové satelity GPS-III vysílají také nový civilní signál L1C, který je kompatibilní s evropskou sítí Galileo a japonským satelitním systémem Quasi-Zenith. Kromě signálu pro civilní uživatele vysílají vyhrazený signál L5 zaměřený na podporu letecké navigace a také šifrovaný navigační signál vojenské úrovně známý jako M-kód.
Přímý přenos startu proběhl zde :
26.6.2020 13.35 hod USA
US EVA-65
Dva astronauti NASA Chris Cassidy a Bob Behnken vystoupili z vesmírné stanice ISS do volného vesmíru, aby pokračovali ve výměně baterií, které ukládají a distribuují energii shromážděnou ze solárních panelů . Pracovali na vnější části vazníkové struktury nebo na vazníku Starboard-6, odpojováním a vyjímáním starých nikl-vodíkových (NiH2) baterií. Poté na jejich místo nainstalovali nové lithium-iontové (Li-Ion) baterie. První část výměny provedly dvě astronautky NASA Christina Koch s Jessicou Meir.
Přímý přenos proběhl na NASA TV :
23.6.2020 4.15 hod. CHINA
Long March 3B – Beidou-3 G3
Raketa Long March vynese z čínského kosmodromu Xichang Satellite Launch Center navigační satelit Beidou-3 G3 (Compass). Tento satelit je součástí geostacionární složky 3. fáze čínského družicového navigačního systému Beidou (Compass). Je vybaven fázovou anténou pro navigační signály a laserovým retroreflektorem a dodatečně použitelnými anténami S / L a C-pásma.
Přímý přenos proběhne zde :
12.6.2020 11.21 hod. USA
Falcon 9 Block 5 | Starlink 8
Raketa Falcon 9 vynesla další várku satelitů internetové konstelace Starlink. Při této misi byly také vypuštěny první tři satelity SkySat firmy Planet Labs Inc., které jsou určeny k pořizování snímků naší planety.
Přímý přenos startu proběhl zde :
4.6.2020 3.25 hod. úspěšně !! USA
Falcon 9 Block 5 – Starlink 7
SpaceX po svém historickém startu lodi Crew Dragon pokračuje dále také ve svém programu Starlink. Raketa Falcon 9 Blok 5 úspěšně vynesla dalších 60 satelitů konstelace Starlink. U těchto satelitů byla použita poprvé speciální sluneční clona VisorSat, která by měla výrazně ztmavit povrch satelitů. Tím by mělo dojít k dalšímu snížení jasu ještě menším odrazem slunce než při použití tmavého nátěru DarkSat u dříve vypuštěných satelitů. SpaceX tak reaguje na stížnosti vědců a astronomů, že satelity Starlink naruší pozorování oblohy pomocí teleskopů.
31.5.2020 18.45 hod.
DM-2 Crew Drago otevření ( Hatch Opening)
Američan Christopher Cassidy otevřel poklop vesmírné stanice ISS a první astronauté, kteří byli vypuštěni z americké půdy od roku 2011 vstoupili do Mezinárodní vesmírné stanice ISS jako členové posádky Expedice 63.
31.5.2020 16.27 hod. USA
DM-2 Crew Dragon připojení (Docking)
Loď Crew Dragon soukromé firmy SpaceX se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici v rámci své poslední testovací mise DM-2 (Demonstration Mission 2). Na palubě byli kosmonauti NASA Douglas Hurley a Robert Behnk
30.5.2020 21.22 hod. USA
Falcon 9 Block 5 | SpX-DM2 (Demonstration Mission 2)
V sobotu již vše dobře dopadlo a po 9 letech vynesla raketa Crew Dragon soukromé firmy SpaceX z amerického území dva kosmonauty NASA k vesmírné stanici ISS.
Více informací v samostatném článku zde:
https://www.tomasvylet.cz/zajimave-odkazy/dm2/
29.5.2020 22.03 hod. CHINA
Long March 11 – CX-6-01
Z čínského kosmodromu Xichang Satellite Launch Center vynesla raketa Long March 11 satelit CX-6-01. Jde o malý satelit neznámého účelu.
25.5.2020 14.15 hod JAP
HTV-9 “Kounotori” docking
Japonská zásobovací loď HTV-9 se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Připojení bylo možné sledovat na streamu NASA TV
25.5.2020 19.00 hod.
LauncherOne – Launch Demo USA
Americká firma Virgin Orbit spadající pod Virgin Group provedla testovací start rakety LauncherOne. Během testu vyneslo speciálně upravené letadlo Boeing 747 Cosmic Girl do výšky téměř 11 km testovací raketu, která by měla cca. 4 vteřiny po vypuštění zapálit vlastní motor a vyletět na oběžnou dráhu země. Let rakety byl ale neúspěšný.
Firma Virgin Orbit plánuje v budoucnu poskytovat startovací služby pro malé satelity, lidské kosmické lety a také práci na pokročilých letecký designech.
zdroj : spacenews
22.5.2020 9.00 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat – EKS 4 (Tundra 4) RUS
Vynesla raketa Soyuz 2.1b/Fregat z kosmodromu Plesetsk pro ruskou armádu satelit EKS 4 (Tundra 4). Série satelitů Tundra nebo EKS je další generací ruských satelitů pro včasné varování. Jedná se o vojenskou misi a proto je zvětší části v utajeném režimu.
zdroj : russianspaceweb
20.5.2020 19.31 hod.
H-IIB 304 – Kounotori 9 (HTV-9) JAP
Vystartovala japonská raketa H-IIB 304 (Mitsubishi Heavy Industries) z kosmodromu Tanegashima Space Center a vynesla k vesmírné stanici ISS zásobovací loď Kounotori 9 (HTV-9). Loď by měla dorazit k vesmírné stanici 25.5.2020, kde bude přichycena pomocí robotického ramena Canadarm2 k portu modulu Harmony. Nákladní loď nese pro posádku stanice více než čtyři tuny zásob, vody, náhradních dílů a experimentálního hardwaru, včetně šesti nových lithium-iontových baterií potřebných k dokončení celkové aktualizace elektrického systému stanice.
17.5.2020 15.14 hod.
Atlas V 501 – OTV-6 (X-37B) (USSF-7) USA
Během šestého letu programu X-37B vynesla z kosmodromu Mysu Canaveral rsketa Atlas V 501 (americká firma ULA) malý vojenský raketoplán X-37B postavený firmou BOEING pro letectvo Spojených států na misi OTV-6, nově USSF-7. Raketoplán je konstruovaný pro opakované použití a je schopný samostatného návratu a přistání.
Přímý přenos startu proběhl zde :
12.5.2020 3.15 hod.
Kuaizhou-1A – Xingyun-2 01, 02 CHINA
Vynesla úspěšně z Kosmodromu Ťiou-čchüan v Číně raketa Kuaizhou-1A satelity Xingyun-2 01 a 02. Jde o první dva satelity plánované konstelace na nízké oběžné dráze Země, které vyrábí společnost Xingyun Satellite, která je dceřinou společností CASIC. Tyto satelity budou použity k poskytování komunikačních služeb internetu věcí (IoT). V konstelace Xingyun je plánováno celkem 156 satelitů.
11.5.2020 18.10 hod.
Cygnus NG-13 odpojení USA
( Release & Reentry )
Zásobovací loď Cygnus NG-13, kterou vynesla na oběžnou dráhu 15.2.2020 raketa Antares 230+ se odpojila od kosmické stanice ISS a začala směřována k destruktivnímu letu do zemské atmosféry, kde shořela.
Přímý přenos odpojení bylo možné sledovat na streamu NASA TV
5.5.2020 12.00 hod.
Long March 5B – Maiden Flight CHINA
Z Wenchang Satellite Launch Center vystartovala úspěšně kosmická loď Long March 5B nové generace, která má být použita pro dodávání modulů pro novou čínskou vesmírnou stanici. Long March-5B je modifikovaná verze Long March-5, má největší nosnou kapacitu ze všech čínských raket. Testováno je také vynesení kosmické posádky. Loď se dostala na nízkou oběžnou dráhu LEO a pomocí vlastního pohonu pak vyletí na vyšší oběžnou dráhu přibližně 8000 km. Při návratu bude otestován vylepšený tepelný štít. Během mise bude také testována avionika, výkon na oběžné dráze, nasazení padáků, odpružení přistávacích airbagů a další.
Přímý přenos startu proběhl zde :
25.4.2020
Progress MS-14 připojení ( Docking ) RUS
Přibližně v 7.12 hod. se úspěšně připojila zásobovací kosmická loď Progress MS-14 k modulu Zvezda na vesmírné stanici ISS.
Přímý přenos připojení
Progress MS14 k ISS proběhl zde :
25.4.2020 3.51 hod.
Soyuz 2.1a – Progress MS-14 (75P) RUS
Raketa Soyuz 2.1a vynesla z kosmodromu Baikonur v Kazachstánu ze startovního komplexu 31/6 k vesmírné stanici ISS kosmickou loď Progress MS-14. Jde o automatizovanou, nepilotovanou verzi kosmické lodi Sojuz, která přivezla zásoby potravin a paliva na vesmírnou stanici. Připojila se k modulu Zvezda. Jde o 75. zásobovací misi.
Příprava nákladní lodi Progress MS-14 k vypuštění :
Přímý přenos nočního startu proběhl zde :
22.4.2020 21.30 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 6 USA
Byla úspěšně vynesena na oběžnou dráhu Země další dávka 60 satelitů projektu Starlink. Celkem je to již 420 satelitů. Služba by měla být zahájena letos v Kanadě a na severu USA , následovat by mělo téměř globální pokrytí Země v roce 2021.
Přímý přenos startu bylo možné sledovat zde :
17.4.2020 7.18 hod.
Soyuz MS-15 přistání ( Landing ) RUS
Přibližně v 7.18 hod. ráno přistála kosmická loď Soyuz MS-15 zpět na Zemi ve stepi poblíž Dzhezkazganu v Kazachstánu.
Přistání lodi Soyuz MS-15 bylo možné sledovat zde.
17.4.2020 3.53 hod.
Soyuz MS-15 odpojení ( Undocking ) RUS
Loď Soyuz MS-15 se odpojila od vesmírné stanice ISS a zamířila zpět na Zemi. V lodi opustila po půl roce působení stanici posádka Oleg Skripochka, Andrew R. Morgan a Jessica Meir.
Odpojení lodi Soyuz MS-15 bylo možné sledovat zde.
9.4.2020 13.45 hod.
Long March 3B – Nusantara Dua CHINA
Raketě Long March 3B se nepodařilo z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center dopravit na oběžnou dráhu satelit Nusantara Dua. Mělo jít o vysoce výkonný komunikační satelit postavený firmou CAST pro indonéského satelitního operátora PT Pasifik Satelit Nusantara. Nahradit měl satelit Palapa D. Nový satelit Nusantara Dua by poskytoval širokopásmový internet a přístup k vysílání uživatelům v Indonésii, a také i v některých regionech Asie-Pacifiku a Austrálie. Třetí stupeň rakety při letu selhal a hořící zbytky dopadly zpět na zemi
9.4.2020 10.05 hod.
Soyuz 2.1a – Soyuz MS-16 RUS
Vše dobře dopadlo a epidemie coronaviru COVID-19 nenenarušila start rakety Soyuz 2.1a k vesmírné stanici ISS. Ta vynesla v lodi Soyuz MS-16 trojici nových kosmonautů. Jsou to Američan Christopher Cassidy a dvojice ruských kosmonautů Anatoli Ivanishin a Ivan Vagner. Do 17.4.2020 bylo tak na ISS současně 6 kosmonautů.
Přímý přenos startu Soyuz 2.1a bylo možné sledovat zde.
Přímý přenos připojení lodi Soyuz MS-16 k vesmírné stanici ISS zde.
7.4.2020
Došlo k odpojení nákladní lodi CRS-20 Dragon od vesmírné stanice ISS a k návratu zpět na zemi. Byla tak definitivně ukončena éra nákladních lodí Deagon první generace.
Odpojení lodi DRAGON CRS-20 od vesmírné stanice ISS :
26.3.2020
Atlas V 551 AEHF-6 USA
Vynesla nakonec cca. ve 21.18 hod. z Mys Canaveral Florida raketa Atlas V511 společnosti ULA ( United Launch Alliance ) šestý a poslední satelit v systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), což je řada komunikačních satelitů provozovaných vesmírným velením vzdušných sil USA. Bude poskytovat informace pro strategické velení a taktické válečníky operující na pozemních, námořních a leteckých platformách.
Přímý přenos proběhl zde.
21.3.2020 18.06 hod
Soyuz 2.1b/Fregat-M – OneWeb 3 RUS
Byla vynesena další várka 34 satelitů konstelace OneWeb pro poskytování širokopásmového internetu.
Celá konstelace by měla mít okolo 648 mikrosatelitů, každý o váze 150 kg a nacházet se budou na nízké
oběžné dráze ve vzdálenosti 1200 km.
Přímý přenos startu zde :
18.3.2020 13.16. hod
Falcon 9 Block 5 – Starlink 5 USA
Dopravila úspěšně z Kennedy Space Center Florida raketa Falcon 9 Block 5 na obežnou dráhu dalších
60 satelitů projektu Starlink. Satelity se nachází přibližně ve výšce 550 km.
Video úspěšného startu zde
16.3.2020 19.28 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat-M – Glonass-M No. 60 RUS
Ruská raketa Soyuz 2.1B Fregat-M úspěšně vynesla z kosmodromu Plesetsk navigační satelit Glonass-M.
Jde o navigační systém srovnatelný s podobnými systémy GPS, Galileo a Beidou
9.3.2020 13.00 hod.
Long March 3B – Beidou-3 G2 CHINA
Vynesla z Xichang Satelite Launch Center raketa Long March 3B další čínský satelit, který je součástí
družicového navigačního systému Beidou (Compass). Je vybaven fázovou anténou pro navigační signály
a laserovým retroreflektorem a navíc použitelnými anténami pásma S / L a C.
9.3.2020 11-12.00 hod
Falcon 9 Block 5 SpX CRS-20 USA
Přichycení nákladní lodi Dragon CRS-20 k vesmírné stanici ISS. Připojena byla k modulu Harmony.
Nákladní loď přivezla na vesmírnou stanici kromě zásob pro posádku mnoho zajímavých věcí, jako
zařízení pro výrobu pěny, části lidských orgánů, evropskou plošinu Bartolomeo pro online pozorování
země, boty Adidas pro experiment BOOST, 3D tiskárnu a další.
7.3.2020 5.50 hod
Falcon 9 Block 5 SpX CRS-20 USA
Raketa Deagon CRS-20 vynáší pro NASA komerční náklad k mezinárodní kosmické stanici ISS.
K zachycení rakety k vesmírné stanici ISS by mělo dojít 9.3.2020 přibližně kolem 11-12. hodiny.
Přímý přenos proběhl. zde.
20.2.2020 9.24 hod
Soyuz 2.1a/Fregat-M Meridian-M No.19L RUS
Z kosmodromu Plesetsk vynesla raketa Soyuz 2.1a/Fregat-M satelit Meridian-M No.19L.
Meridian je řada komunikačních satelitů hlavně pro vojenské, ale i civilní použití.
Video startu rakety zde.
19.2.2020 22.07 hod.
Long March 3B XJS-C, XJS-D, XJS-E, XJS-F CHINA
Start z Xichang Satelite Launch Center, raketa Long March 3B vynesla komunikační satelity
XJS-C, XJS-D, XJS-E, XJS-F. Jedná se o čtyři experimentální satelity, které budou použity hlavně
k testování některých technologií pozorování Země.
18.2.2020 23.18 hod
Ariane 5 ECA+ JCSAT-17 & GEO-KOMPSAT-2B Arianespace FRA
Z Kourou Francouzská Guiana vynesla na oběžnou dráhu raketa Arieane 5 ECA+
japonský komunikační satelit JCSAT-17 společnosti SKY Perfect JSAT Corporation
který budou poskytovat satelitní komunikační služby a dále jihokorejský satelit
GEO-KOMPSAT-2, který bude sloužit pro meteorologické a kosmické pozorovací mise
a dále pak pro monitorování životního prostředí Země a sledování mořských misí.
Přímý přenos startu proběhl zde.
18.2.2020 10.05 hod
Zachycení lodi Cygnus NG-13 k Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomocí robotického
ramene Canadarm
17.2.2020 16.05 hod,
SPACEX FALCON 9 Block 5 Starlink Mission 4 USA
Z Mys Canaveral odstartoval pátý let Starlink Mission. RaketaFalcon 9 Block 5
vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic projektu STARLINK. Malou vadou na
kráse bylo neúspěšné přistání prvního stupně. Ten místo přistání na plošině spadl
do moře.
Přímý přenos proběhl zde.
15.2.2020 21.21 hod.
Antares 230+ Cygnus CRS NG-13 USA
Z Wallops Island ve Virginii vystartovala raketa Antares 230+ společnosti Northroop
Grumman a vynesla soukromou zásobovací loď Cygnus CRS NG-13 na oběžnou dráhu.
Ta se pak v úterý 18.2.2020 pomocí robotického ramena přichytila k Mezinárodní
kosmické stanici ISS.
Přímý přenos proběhl zde.
10.2.2020 5.03 hod.
Atlas V 411 Solar Orbiter USA
Z Mysu Canaveral vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA sondu Solar Orbiter.
Jde o významnou evropskou sondu určenou k výzkumu Slunce. Významný podíl na
vývoji této sondy mají také odborníci z České republiky. Sonda Solar Orbiter doplní
v pozorování Slunce již dříve vypuštěnou sondu Parker Solar.
Přímý přenos proběhl zde
6.2.2020 22.42 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat-M OneWeb 2 Mission RUS
Z kosmodromu Baikonur v Kazachstánu. Vynesla 34 satelitů konstalace OneWeb.
Celkem by mělo být vyneseno 720 satelitů, které budou šířit širokopásmový internet.
Jde v podstatě o konkurenci projektu Starlink Elona Muska
Video ze startu naleznete zde
29.1. 2020 15.06 hod.
SPACEX FALCON 9 Block 5 Starlink Mission 3 USA
Start z Mys Canaveral, raketa Falcon 9 vynesla dalších 60 družic projektu STARLINK
Video ze startu naleznete zde.
19.1 2020 16.30 hod.
SPACEX FALCON 9 Block 5 Dragon In-Flight Abort Test USA
Start z Kennedy Space Center Florida, zkouška úniku lodi Crew Dragon za letu.
16.1.2020 22.05 hod.
Ariane 5 ECA Eutelsat Konnekt & GSAT-30 ARIANESPACE FRA
Start z Kourou Francouzská Guiana, raketa Ariane 5 ECA vynesla elektrický geostacionární komunikační satelit Eutelsat Konnekt & GSAT-30.
Video ze startu naleznete zde.
7.ledna 2020 16.20 hod.
Long March 3B TJS-5 CHINA
Start z Xichang Satelite Launch Center, raketa Long March 3B vynesla komunikační satelit TJS-5
7.ledna 2020 3.19 hod.
SPACEX FALCON 9 Block 5 Starlink Mission 2 USA
Start z Mys Canaveral, raketa Falcon 9 vynesla 60 družic projektu STARLINK
Video ze startu naleznete zde.