HRAD BEZDĚZ

Hrad Bezděz

Hrad nechal zřejmě v 60. letech 13. století na dominantním vršku postavit český král Přemysl Otakar II. na obranu významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy a také na ochranu proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. Z jeho podnětu vznikl také velký počet nových vesnic a také tři města Bezděz, Doksy a Kuřívody. Po smrti Přemysla na Moravském poli se stal vězením pro jeho syna pozdějšího krále Václava II. s jeho matkou královnou Kunhutou. Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 Otakarem Braniborským v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi. Počátkem 14. století se hrad dostává do zástavního držení okolní šlechty. Do přímé správy panovníkovy se hrad vrátil po nástupu Karla IV. na královský trůn. Karel IV. rád pobýval na hradě Bezdězu a v r. 1366 se svým purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník, který byl později na počest K. H. Máchy přejmenován na Máchovo jezero. Karlův syn Václav IV. dal hrad opět do zástavy. Rod z Michalovic držel hrad do roku 1468. Během dalších 120 let se na hradě vystřídala řada zástavních držitelů. V roce 1588 císař Rudolf II. zrušil bezdězskou zástavu a hrad odprodal poslednímu zástavnímu držiteli Janu z Vartenberka. Po jeho smrti získal hrad Václav z Dubé a Lipé, který po prohrané bitvě na Bílé Hoře r. 1620 utekl do ciziny. Hrad byl zkonfiskován a později prodán císařskému Albrechtu z Valdštejna. Krátce před převzetím hradu Valdštejnem byl Bezděz poprvé dobyt a vypálen.  Přes značné poškození se rozhodl Valdštejn zbudovat z hradu barokní pevnost. Od svého úmyslu však ustoupil a v r. 1627 sem přivedl mnichy řádu sv. Augustina, aby hrad přestavěli na opevněný klášter. Z vděčnosti za záchranu života v jeho velké bitvě u Lützenu přislíbil Albrecht Bezděz španělskému řádu montserratských Benediktinů.  Před skončením třicetileté války byl hrad na krátký čas obsazen Švédy. Po podepsání Vestfálského míru v roce 1648 dlouhý čas nebylo v těchto končinách bezpečno, proto sem první kolonie mnichů přicházejí až v roce 1661, aby si opravili kapli, Královský a Purkrabský palác. Od roku 1662 emazský opat Antonio de Soto Maior hrad začal upravovat na klášter španělských montserratských benediktinů a poutní místo. V roce 1666 si sem mniši přivezli kopii černé Madony Montserracké, která byla vyhlašována za zázračnou. Za ní pak docházelo každoročně se svou modlitbou desetitisíce poutníků. Cestu za modlitbou doprovázelo i 15 kapliček postavených od úpatí po samý vrchol hory. Ty nechala postavit hraběnka Anna z Valdštejna v roce 1686. V roce 1732 přibyla také dřevěná zvonice. V roce 1778 byl hrad dobyt pruským vojskem a v roce 1785 císař Josef II. nařídil konec činnosti kláštera. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, vybavení konventní kaple včetně sochy Panny Marie odvezli mniši do kostela v Doksech. Další vybavení rozdali mniši po okolních kostelích nebo odvezli do svého opatství v Emauzích v Praze.  Počátkem 19. stol. se hrad stává zříceninou.  Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté jej za symbolickou částku 2 000 Kč získal Klubu československých turistů. Roku 1953 byl hrad předán státní památkové péči.

S Bezdězem souvisí působení našeho největšího romantického básníka Karla Hynka Máchy. Na hradě i v Podbezdězí nalezl inspirace ke svým dílům např. Večer na Bezdězu a Máj.

Zajímavými částmi hradu jsou :
Paláce manů, Věž – tzv. Čertova, Velká věž, Purkrabský palác, Královský palác, Kaple

Více informací o hradu naleznete na https://www.hrad-bezdez.eu/

Fotografie naleznete zde :