Mezinárodní vesmírná stanice ISS je v současnosti jediná trvale obydlená vesmírná stanice, která se pohybuje okolo země rychlostí 27 720 km za hodinu a je umístěna na oběžné dráze ve výšce okolo 400 km. Zemi obíhá s periodou cca 92 minut.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS je v současnosti jediná trvale obydlená vesmírná stanice, která se pohybuje okolo země rychlostí 27 720 km za hodinu a je umístěna na oběžné dráze ve výšce okolo 400 km. Zemi obíhá s periodou cca 92 minut.
První díl stanice Zarya byl vynesen raketou Proton 20. listopadu 1998. Po té se k ISS připojil modul Unity, který vynesl americký raketoplán Endeavour. V polovině roku 2000 byl přidán rovněž v Rusku postavený modul Zvezda. 2.listopadu roku 2000 na stanici vstoupila první stálá posádka. Od té doby je trvale obydlena. Posádku vynesla na stanici raketa Soyuz. 10. února 2001 byl přidán další modul Destiny, který vynesl raketoplán Atlantis. Modul Destiny je hlavním centrem vědeckých experimentů na stanici. 16. dubna 2001 bylo na kosmickou stanici dopraveno raketoplánem Endeavour robotické rameno Canadarm2, které slouží k manipulaci s nákladem mimo stanici a také k pohybu kosmonautů mimo stanici. Po havárii raketoplánu Columbie v roce 2003 došlo k několikaletému pozastavení letů raketoplánů a výstavba stanice byla pozastavena.. Dále pokračovala 14 září, 2001, kdy vynesla raketa Soyuz stykovací modul a přechodovou komoru, přípojné místo pro lodě Sojuz a Progress. Od roku 2002 pak postupně vynesly raketoplány Atlantis, Discovery a Endeavour mnoho dalších částí, jako byly solární panely, příhradové konstrukce, robotické manipulátory, pozorovací kupoli, venkovní logistickou plošinu, přetlakový modul a další.
Významnou součástí stanice jsou také dvě laboratoře japonská Kibó a evropská Columbus a dále pak modul NODE 3, který obsahuje nejmodernější zařízení pro údržbu životního prostředí na stanici. Systémy v modulu NODE 3 recyklují odpadovou vodu pro posádku a produkují dýchatelný kyslík. MODE 3 je také vybaven zařízením na revitalizaci atmosféry, které z atmosféry filtruje škodlivé látky. Připojen byl v roce 2010.
Canadarm2 – kanadské robotické rameno Dextre – robotický manipulátor Columbus – evropský laboratorní modul Kibo – japonský laboratorní modul Node 3 – modul pro údržbu životního prostředí Unity node – propojovací modul a přechodové tunely Quest airlock – přechodová komora Harmony node – přechodová část mezi moduly Destiny laboratory – americký laboratorní modul
