Buquoyská hrobka se nachází na východním konci novohradského hřbitova a tvoří jeho výraznou dominantu. Skládá se ze dvou částí. Krypta v přízemí a kaple v patře. Původní hrobku Buquoyů nechala zřídit Marie Magdalena v roce 1648 v novohradském kostele sv. Petra a Pavla. V letech 1890 až 1892 byla podle projektu pražského architekta Josefa Schulze ( autor hlavní budovy Národního muzea v Praze a budovy Rudolfina v Praze ) postavena nová hrobka, v pseudogotickém stylu. Stavbu provedl stavitel Karel Bůžek z Nových Hradů. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854–1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Za povšimnutí stojí rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského. Tu naleznete nad vchodem do zádušní kaple. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským znakem neseným párem gryfů a rodovým heslem: „DIEU ET MON ROI“ (Bohu a mému králi). Kompletní erb má ještě tvořit klenot z korunované přilby, na červenobílé žerdi se zlatým hrotem červený, bíle lemovaný prapor s třemi břevny jako na štítu a červenomodré pokrývky. V hrobce je dodnes uloženo osm rakví s tělesnými pozůstatky Buquoyů a jejich příbuzných z rodu Cappy. Nedaleko hrobky jsou na místním hřbitově pohřbeny také některé významné osobnosti novohradské historie. Vedle církevních hodnostářů stojí za zmínku Anton Teichl, novohradský Buquoyský archivář a autor knih o historii města a panství Nové Hrady. Vedle hrobky se též nachází hroby padlých sovětských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování města v květnu 1945.

 

Erb rodu Buquoyů :

 

 

Fotogalerie Buquoyské hrobky a hradu naleznete zde :