Trosky
Zřícenina gotického hradu Trosky tvoří nepřehlédnutelnou dominantu v Českém ráji. Hrad je ve vlastnictví státu a spravuje jej Národní památkový ústav. Umístění hradu na dvou strmých čedičových skaliscích činilo z Trosek nedobytný hrad. Během prohlídky může návštěvník vystoupat na obě věže Babu a Pannu. S obou věží je jedinečný výhled do okolní krajiny. Hrad byl postaven koncem 14 století a hrál významnou roli také v husitských válkách. Za zakladatele Trosek bývá považován Čeněk z Vartenberka. Ten jej později postoupil z finančních důvodů tehdejšímu králi Václavu IV. Od něj pak získal Trosky Ota III. z Bergova. Po něm jej zdědil Ota mladší z Bergova. V roce 1424 a 1428 obléhali marně Trosky také Husité. V roce 1438-9 hrad přepadli a obsadili Kryštof Šof z Helfenburka a jakýsi Švejkar a zajali Otu mladšího. Spory o hrad trvaly až do roku 1444, kdy byli Šofovi loupežníci poraženi zhořeleckým a žitavským vojskem a hrad byl opět vrácen Otovi. Ten ale brzy zemřel a majetek zdědil Jan z Bergova. Jan z Bergova Trosky roku 1455 prodal Janu Zajícovi z Hazmburka na Kosti, který je připojil k panství hradu Kost. V roce 1469 hrad obsadily královská vojska Jiřího z Poděbrad. Jan Zajíc z Hazmburka se však s králem domluvil, jeho činy byly odpuštěny a majetek navrácen. Jan zajíc z Hazmburka zemřel v roce 1495 a o rok později jeho syn Mikuláš. Majetek zdědil velmi mladý Mikulášův syn Jan., který prodal Trosky v roce 1467 Janovi ze Šelmberka. Ten se velmi zadlužil. aby vyrovnal dluhy, přenechal hrady Kost a Trosky Janovi z Bibrštejna. Po jeho synovi se stal hrad majetkem Lobkoviců. Ti prodali v roce 1559 hrad Jindřichovi ze Smiřic. V roce 1618, kdy zemřel Albrechta Jana Smiřický, byly jeho statky zkonfiskovány a Trosky v roce 1622 získal Albrecht z Valdštejna. Během třicetileté války hrad sloužil jako pevnost, kterou dobyli a obsadili střídavě Švédové a císařské vojsko. V roce 1648 hrad naposledy dobylo a vypálilo císařské vojsko. Od té doby hrad začal chátrat. Hrad až do roku 1821 vlastnili Valdštejnové, ti jej prodali Janu Lexovi z Aehrentalu. Ten zahájil opravy zříceniny. Jeho plány byly dokončeny jen z části. Janův syn Alois začal stavět v roce 1843 točité schodiště na vrchol věže Panna. V roce 1843 ale zemřel a stavba zůstala nedokončena. V roce 1925 se stala zřícenina již majetkem státu. Stát provedl několik oprav věží, hradeb a bran. Například v roce 2012, kdy proběhla rekonstrukce a konzervace vrchní partie celého obvodového pásu hradeb včetně zdí panských paláců. Na jaře 2013 byl znovu postaven vyhlídkový ochoz na věži Baba. V roce 2018 byla vyměněna vstupní brána do hradu za masivní dubovou, která byla vyrobena dle středověké předlohy. Další rekonstrukce jsou pak plánovány.
Fotografie naleznete zde :
