1.2.2021 1.00 hod Emirates Mars Mission ‘Hope’ Mars Orbit Insertion Arabská sonda Naděje (Al-Amal anglicky Hope ), kterou vynesla na oběžnou dráhu 19.7.2020 raketa H-IIA 202 (Mitsubishi Heavy Industries) vstoupí po šestiměsíční meziplanetární cestě na oběžnou dráhu kolem Marsu.
31.1.2021 1.00 hod Soyuz 2.1a – Bars-M No. 3 Raketa Soyuz 2.1a vynese na Sun-Synchronní oběžnou dráhu družici Bars-M. Bars-M je druhou inkarnací projektu Bars, který byl zahájen v polovině 90. let s cílem vyvinout nástupce třídy družic pro oblastní dozor Komtea. Původní projekt Bars byl zastaven počátkem roku 2000. V roce 2007 pak v projektu Bars-M pokračovala firma TsSKB-Progress, která údajně vyměnila stávající servisní modul za nový, pokročilý. Družice Bars-M jsou vybaveny elektrooptickým kamerovým systémem zvaným Karat, který vyvinula a vyrobila Leningradská optická mechanická asociace (LOMO) a duálním laserovým výškoměrem poskytujícím topografické snímky, stereofonní obrazy, data výškoměru a obrázky ve vysoké rozlišení s pozemním rozlišením kolem 1 metru.
30.1.2021 13.24 hod Falcon 9 Block 5 – Starlink 17 Pokud bude v pořádku počasí, proběhne další start SpaceX . Raketa Falcon 9 vynese z Kenedyho vesmírného centra, ze startovací rampy LC-39A na oběžnou dráhu dalších šedesát satelitů mega konstalace Starlink . Bude se jednat již celkově o sedmnáctý let s těmito satelity.
27.1.2021 13.05 hod. US EVA-69 Astronauti NASA Michael Hopkins a Victor Glover vystoupí z Vesmírné stanice ISS do volného vesmíru, aby provedli upgrade hardware modulu COLUMBUS.
Výstup v přímém přenosu na streamu NASA TV :
28.1.2021 15.00 hod. Starship SN9 – 12,5 km Flight Prototyp hvězdné lodi SN9 se pokusí o první let podobný tomu, který provedl SN8. Vyletí do výšky 10 km. Odstartuje z Boca Chica v Texasu pomocí tří motorů Raptor. Motory Raptor se během výstupu jeden po druhém vypnou, aby se snížilo zatížení a zrychlení. Na konci výstupu bude jeden motor Raptor iniciovat převrácení ze svislé do vodorovné polohy. Následně dojde k sestupu. SN9 pak využije klapky svého těla, aby byl stabilní během sestupu. Před přistáním SN9 zapálí dva ze svých motorů Raptor, aby se přeorientoval zpět do svislé polohy a provedl propulzní přistání.
Sledovat let bude možné zde :
24.1.2021 16.00 hod. Falcon 9 Block 5 – Transporter 1 (Dedicated SSO Rideshare) Raketa Falcon 9 vynesla z Mys Canaveral, z startovací rampy SLC-40 v misi Transporter 1 na sluneční synchronní oběžnou dráhu celkem 143 kusů mikrosatelitů a nanosatelitů pro komerční a vládní zákazníky. Přistání proběhlo na mořské plošině.
Přímý přenos startu proběhl zde :
20.1.2021 14.02 hod. Falcon 9 Block 5 – Starlink 16 Z Kennedyho Vesmírného Centra ve Floridě byla ze startovací rampy 39A vynesena již šestnáctá várka satelitů konstelace STARLINK .
Přímý přenos startu proběhl zde :
20.1.2021 7.45 hod Electron – Another One Leaves The Crust Raketa Electron firmy Rocket Lab by měla ze soukromého kosmodromu Onenui Station, Mahia Peninsula na Novém Zélandu vynést na oběžnou dráhu pro OHB malý komunikační satelit, který umožní specifickým frekvencím podporovat budoucí služby z oběžné dráhy. Společnost OHB Group, která vyrábí malé a střední satelity, podle Rocket Lab dohodla start z Rocket Lab prostřednictvím své dceřiné společnosti OHB Cosmos.
Přímý přenos startu zde :
12.1.2021 15.25 hod. CRS-21 Dragon Undocking, Landing
Kosmická loď Dragon SpaceX CRS-21 se odpojla od Mezinárodní vesmírné stanice a vydala se k návratu na zem. 6.12.2020 vystartovala z Kenedyho vesmírného centra z rampy 39 Jedná se o první nákladovou variantu kosmické lodi Dragon 2 a o 21. misi komerčních zásobovacích služeb na Mezinárodní vesmírnou stanici. 14.1.2021 pak loď úspěšně přistála na Zemi.
Odpojení lodi zde :
8.1.2021 3.15 hod. Falcon 9 Block 5 – Türksat 5A
Raketa Falcon 9 vynesla z Mys Canaveral na Floridě satelit Türksat 5A. Satelit Türksat 5A je první geostacionární komunikační satelit postavený v Turecku. Umístěn byl na geostacionární oběžnou dráhu na 31 ° E . Je určený k poskytování telekomunikačních a televizních služeb.
Přímý přenos proběhl zde :
29.12.2020 17.42 hod. Soyuz STA/Fregat – CSO 2 Z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guianě vynesla a raketa Soyuz STA/Fregat na heliosynchronní oběžnou dráhu satelit CSO 2 (Composante Spatiale Optique 2). Jde o druhý ze tří satelitů nové generace optických zobrazovacích satelitů s vysokým rozlišením pro francouzskou armádu, která postupně nahrazuje špionážní satelitní řadu Helios 2.
Přímý přenos startu proběhl zde :
22.12.2020 5.40 hod. Long March 8 – XJY-7 & others Nová čínská raketa Long March 8 ( Dlouhý březen ) vynesla z kosmodromu Wenchang v další utajované misi satelit XJY-7 pro pozorování země a také několik dalších satelitů jako například etiopský nanosat ET-SMART-RSS 6U vyvinutý ve spolupráci s komerční firmou Beijing Zhixing Space Technology Co. Ltd., známou také jako Smart Satellite. Raketa Long March 8 byla vyvinuta a vyrobena Čínskou akademií technologie spouštěcích vozidel (CALT), dceřinou společností státního dodavatele obrany China Aerospace Science and Technology Corp. (CASC). Jde o novou generaci petrolejových a kryogenních raket. Využívá dvojici fázových spalovacích motorů YF-100 na bázi petroleje a kapalného kyslíku na jádru o průměru 3,35 m a jeden YF-100 na každém ze dvou bočních posilovačů o průměru 2,25 m. V budoucnu by měl její první stupeň přistávat na vodní plošině a tím být opakovaně použit.
Video startu zde :
19.12.2020 15.00 hod. Falcon 9 Block 5 – NROL-108 Z Kenedyho vesmírného centra na Floridě vynesla raketa Falcon 9 se startem z rampy 39A pro americký Národní výzkumný ústav (National Reconnaissance Office) špionážní satelit utajované mise NROL-108. Satelit zřejmě zamíříl na nízkou oběžnou dráhu země LEO. První stupeň přistál úspěšně na pevnině. Použit byl první stupeň rakety B1059, který absolvoval první let 5.prosince 2019 a do dnešního startu byl již použit čtyřikrát.
Přímý přenos startu NROL-108 byl zde :
16.12.2020 18.32 hod. Chang’e 5 Sample Returns to Earth Kapsle Chang’e 5 s lunárními vzorky měsíčních půd a hornin úspěšně přistála v Dorbod Banner ve Vnitřním Mongolsku. Přistáním tak byla završena další část Čínského programu průzkumu měsíce, známého také jako projekt Chang’e po čínské bohyni měsíce Chang’e
13.12.2020 18.30 hod. Falcon 9 Block 5 – Sirius SXM-7 Raketa Falcon 9 vynesla ze startovní rampy SLC-40 v Mys Canaveral satelit Sirius SXM-7. SXM-7 je velký vysoce výkonný vysílací satelit pro digitální zvukovou rozhlasovou službu (DARS) SiriusXM. Společnost Space Systems / Loral (SS / L) získala v červenci 2016 smlouvu na stavbu dvou satelitů založených na jejich sběrnici SSL-1300 – SXM-7 a SXM-8. Oba pracují v pásmu S-band. Každý satelit bude generovat více než 20 kW energie a bude mít velký nevyvratitelný anténní reflektor, který umožňuje vysílání do rádií bez nutnosti použití velkých antén na zemi. SXM-7 má nahradit satelit XM-3. Váha satelitu je přibližně 7000 kg, což z něj činí jeden z nejtěžších geostacionárních satelitů (GEO) Životnost satelitů se předpokládá 15 let.
Přímý přenos startu proběhl zde :
11.12.2020 2.09 hod. Delta IV Heavy – NROL-44
Raketa Delta IV Heavy vyrobená firmou ULA ( United Launch Alliance ), která je druhou největší raketou na světě hned po raketě Falcon Heavy firmy SpaceX, vynesla z Mys Canaveral, rampy 37B v USA utajený těžký náklad pro americký Národní průzkumný úřad NRO ( National Reconnaissance Office ) Raketa Delta IV Heavy již byla na startovní rampu vztyčena 15.11.2019, pak byla ale příprava přerušena kvůli startu rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od firmy Boeing.
Přímý přenos startu proběhl zde :
7.12.2020 19.30 hod. CRS-21 Dragon Docking Zásobovací raketa Dragon CRS-2 přibližně v tuto dobu dorazila k Vesmírné stanici a automaticky se k ní připojila.
Připojení bylo možné sledovat zde :
6.12.2020 17.17 hod Falcon 9 Block 5 – Dragon CRS-2 SpX-21 Raketa Falcon 9 vynesla z Kenedyho vesmírného centra z rampy 39 A první nákladovou variantu kosmické lodi Dragon 2. Jde o 21. misi komerčních zásobovacích služeb na Mezinárodní vesmírnou stanici. Let byl proveden na základě druhé smlouvy o komerčních doplňovacích službách s NASA. Kromě zhruba tří tun čerstvého jídla, zásob a experimentů pro sedmičlennou posádku vesmírné stanice dodá nákladní loď Dragon na Vesmírnou stanic ISS také první komerční přechodovou komoru. Výrobu modulu přechodové komory Bishop financovala soukromá společnost Nanoracks se sídlem v Houstonu. Dále loď Dragon 2 poveze kritické materiály, které přímo podporují více než 250 vědeckých a výzkumných experimentů, které probíhají na palubě orbitální laboratoře.
Přímý přenos startu proběhl zde :
6.12.2020 4.55 hod. Long March 3B/E – Gaofen 14 Čínská raketa Long March 3B/E vynesla na oběžnou dráhu Země satelit Gaofen 14. Gaofen je řada civilních satelitů pro pozorování Země vyvinutých a vypuštěných pro Čínský systém pro pozorování Země s vysokým rozlišením (CHEOS), státem sponzorovaný program zaměřený na vývoj globální monitorovací sítě téměř v reálném čase za každého počasí sestávající ze satelitu, vzducholodi z blízkého vesmíru (stratosféra) a letecké pozorovací plošiny.
02.12.2020 2.33 hod. Soyuz STA/Fregat – Falcon Eye 2 Raketa Soyuz STA/Fregat vynesla v přísně utajované misy pro UAEś military ( Ozbrojené síly Spojených arabských emirátů) na oběžnou dráhu druhý ze dvou satelitů Falcon Eye 2. Falcon Eye 2 je satelit pro zobrazování Země s vysokým rozlišením, který vyrobila firma Airbus Defence and Space.
Přímý přenos startu proběhl zde :