22.3.2022 13.48 hod.
Soyuz 2.1a/Fregat-M – Meridian-M No.20L
Raketa Soyuz 2.1a/Fregat-M vynesla na oběžnou dráhu z ruského kosmodromu Plesetsk satelit Meridian-M No.20L. Meridian je řada komunikačních satelitů pro vojenské a civilní použití.
19.3.2022 5.42 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-12
Raketa Falcon 9 vynesla na nízkou oběžnou dráhu další dávku 46 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu proběhl zde :
18.3.2022 16.55.2022
Soyuz 2.1a – Soyuz MS-21
Raketa Sojuz MS-21 dopravila kosmonauty Roskosmosu Olega Artemjeva, Denise Matvejeva a Sergeje Korsakova na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.
Přímý přenos startu proběhl zde :
17.3.2022 22.45 hod.
Artemis-1 SLS Rollout #1
NASA vyvezla svou první plně složenou raketu SLS (Space Launch System) na startovací rampu LC-39B, kde dokončila mokrou generální zkoušku (WDR), která zahrnovala naplnění rakety pohonnými látkami a její uvedení do fáze odpočítávání až po zážeh, kdy se odpočítávání zastavilo. Po této zkoušce NASA dopravila raketu zpět do montážní budovy, kde budou dokončeny závěrečné kontroly před jejím vypuštěním později v tomto roce. Převoz trval přibližně 11 hodin a využil modernizovaný pásový transportér – stejný systém, jaký používali jeho předchůdci (Space Shuttle, Ares, Saturn atd.).
Přímý přenos startu proběhl na streamu NASA TV :
15.3.2022 17.22.2022
Astra Rocket 3 – Spaceflight Astra-1
Cílem mise S4 CROSSOVER bylo získání letových zkušeností pro prototyp hostitelské platformy užitečného zatížení. Mezi prvky, které byly testovány pro použití při podpoře budoucího užitečného zatížení, patří vysílač Globalstar a vysílač Iridium, jakož i kosmické environmentální přístroje pro charakterizaci záření a hustoty plazmatu, kterým bylo užitečné zatížení vystaveno. S4 CROSSOVER má vlastní pohon a pracuje nezávisle na větším druhém stupni nosné rakety Astra, ke kterému je trvale připojena. Družice OreSat0, která vznikla přeměnou systému SXRS-6 / Transporter-3, je plně open source družicový systém CubeSat, který od základu postavili studenti Portlandské státní univerzity. Tento 1U CubeSat, který má být první oregonskou družicí, představuje letové dědictví pro modulární, rozšiřitelnou, open source a pro vzdělávání vhodnou sběrnici OreSat. OreSat0 připravuje půdu pro OreSat, 2U CubeSat programu NASA CSLI s globální klimatickou vědou a osvětovou misí STEM.
Přímý přenos startu proběhl zde :
9.3.2022 14.45 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-10
Další dávka 46 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu proběhl zde :
3.3.2022 15.25 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-9
Další dávka 46 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu proběhl zde :
1.3.2022 22.38 hod.
Atlas V 541 – GOES-T
Start proběhl z Vesmírného letového komplex 41 v Mys Canaveral na Floridě. Raketa Atlas V5411 vynesla družici GOES-T. Geostacionární družice GOES-T (Geostationary Operational Environmental Satellite T) je třetí družicí z pokročilé řady GOES-R agentury NOAA. Má pracovat jako GOES West a spolupracovat s GOES-16, která pracuje na pozici GOES East.
Přímý přenos startu proběhl zde :
28.2.2022 21.37 hod.
Electron – StriX-β (The Owl’s Night Continues)
StriX β je japonská radarová družice se syntetickou aperturou, kterou společnost Synspective postavila jako demonstrátor pro plánovanou konstelaci 25 družic. Bude vybavena radarem se syntetickou aperturou v pásmu X. StriX β je vylepšenou verzí prototypu StriX α. Družice je vybavena dvěma rozkládacími panely, z nichž jedna strana nese solární články a druhá anténu radaru v pásmu X. Konstelace družic StriX dokáže zaměřit data s pozemním rozlišením 1-3 m, jednopolarizační (VV) a s šířkou záběru více než 10-30 km. Pozorovací režimy družice StriX jsou Stripmap a režim Sliding Spotlight a každá družice má anténu SAR o délce 5 m, která se při startu ukládá. Jednoduchá konstrukce družic umožňuje cenově dostupný vývoj konstelace. Družice StriX β měla být vypuštěna v roce 2021 v rámci mise Sojuz-2-1a Fregat nebo Sojuz-2-1b Fregat rideshare, ale protože tato mise byla odložena, byla přeobjednána na speciální start Electron KS. Společnost Synspective plánuje konstelaci 25 družic nazvanou StriX, která se skládá ze stokilogramových družic schopných snímat s rozlišením od jednoho do tří metrů. Do roku 2022 plánuje společnost mít na oběžné dráze šest družic. Společnost nestanovila datum, do kdy chce dosáhnout počtu 25 družic.
Přímý přenos startu proběhl zde :
25.2.2022 18.12 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-11
Další dávka 46 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceXpro vesmírný internetový komunikační systém. Start proběhl z Vandenbergovi letecké základny v Kalifornii. Vesmírný odpalovací komplex 4E.
Přímý přenos startu proběhl zde :
21.2.2022 15.44 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-8
Dávka 46 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceXpro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu proběhl zde :
21.2.2022 10.35 hod.
NG-17 Cygnus Capture & Berthing
Kosmická loď Cygnus NG-17 se se pomocí robotického ramene připojil k ISS, k modulu Unity. Robotické rameno obsluhovali astronauti NASA Raja Chari a Kayla Barron.
Připojení bylo možné sledovat na streamu NASA TV :
19.2.2022 18.40 hod.
Antares 230+ – Cygnus CRS-2 NG-17
Jednalo se o sedmnáctý bezpilotní let zásobovací kosmické lodi Cygnus, která byla vyrobena společností Orbital ATK a její šestnáctý let k Mezinárodní vesmírné stanici v rámci smlouvy o komerčních zásobovacích službách s NASA. Tato kosmická loď Cygnus nesla jméno amerického astronauta a klimatologa Pierse Sellerse. Sellers se účastnil tří misí raketoplánu Space Shuttle, jejichž úkolem byla montáž Mezinárodní vesmírné stanice. Mise Cygnus, označená jako NG-17, doručí na vesmírnou stanici více než 8 300 liber (asi 3 800 kilogramů) nákladu.
Náklad NG-17 tvoří :
– 1 352 kg zásob pro posádku
– 1 308 kilogramů hardware vozidla
– 896 kilogramů vědeckých výzkumů
– 100 kilogramů beztlakového nákladu
– 60 kilogramů vybavení pro výstup do volného prostoru
– 35 kilogramů počítačových prostředků
Start rakety poběhl zde :
17.2.2022 8.06 hod.
Progress MS-19 Docking
Kosmická loď Progress MS-19 se podle plánu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, k modulu Poisk.
Přímý přenos připojení bylo možné sledovat na streamu NASA TV :
15.2.2022 5.25 hod.
Soyuz 2.1a – Progress MS-19 (80P)
Raketa Soyuz 2.1a vynesla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na oběžnou dráhu zásobovací kosmickou loď Progress MS-19. Raketa Progress MS-19 doručila téměř tři tuny jídla, paliva a zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS
Přímý přenos startu proběhl na
streamu NASA TV :
14.2.2022 1.29 hod.
PSLV – EOS-4 (RISAT-1A)
Raketa PSVL indické firmy Space Research Organization (ISRO) vynesla na Heliosynchronní oběžnou dráhu družici EOS-4. EOS-4 (také známá pod starým označením RISAT 1A) je radarová družice dálkového průzkumu Země.
Přímý přenos startu proběhl zde :
10.2.2022 19.09 hod.
Soyuz STB/Fregat – OneWeb 13
Další dávka 34 satelitů pro satelitní konstelaci OneWeb, která má poskytovat globální širokopásmové internetové služby pro jednotlivé spotřebitele. Souhvězdí má mít kolem 648 mikrosatelitů (z toho 60 náhradních), každý o hmotnosti asi 150 kg, operujících v Ku-pásmu z nízké oběžné dráhy Země.
Přímý přenos startu proběhl zde :
10.2.2022 21.00 hod.
Astra Rocket 3 – ELaNa 41
Demonstrační mise pro NASA jako součást iniciativy agentury CubeSat Launch Initiative. Mise byla pro Astru první, která rozmístí satelity na oběžnou dráhu a vynesla čtyři CubeSaty do výšky 500 kilometrů a sklonu 41 stupňů na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO). CubeSats postavily tři různé univerzity a Johnsonovo vesmírné středisko NASA v Houstonu v Texasu. Mise je také označována jako Venture Class Launch Services (VCLS) Demo 2, součást programu NASA pro využití vyhrazených malých nosných raket.
Přímý přenos startu proběhl zde :
3.2.2022 19.13 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-7
Další dávka 49 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu proběhl zde :
2.2.2022 21.27 hod.
Falcon 9 Block 5 – NROL-87
Raketa Falcon 9 vynesla na Geosynchronní oběžnou dráhu utajovaný náklad pro americký Národní úřad pro průzkum.
Přímý přenos startu proběhl zde :
1.2.2022 0.11 hod.
Falcon 9 Block 5 – CSG-2
Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu satelit CSG-2 neboli COSMO-SkyMed Seconda Generazione 2. Jde o druhý satelit po satelitu CSG-1. Satelity CSG jsou navrženy tak, aby fungovaly nejméně sedm let, čímž se zlepšila pětiletá konstrukční životnost první generace, a mohou pozorovat zeměkouli za jakéhokoli počasí nebo světelných podmínek díky použití radaru se syntetickou aperturou v pásmu X (SAR). na rozdíl od optických systémů, které jsou negativně ovlivněny oblačností.
Přímý přenos startu proběhl zde :
2.2.2022 13.00 hod.
Russian EVA-53
Kosmonauti Roskosmosu Anton Shkaplerov a další člen posádky opustí Mezinárodní vesmírnou stanici Poisk přechodovou komorou, aby připravili evropské robotické rameno na operace.
27.1.2022 13.00 hod.
Russian EVA-52
Kosmonauti Roskosmosu Anton Shkaplerov a další člen posádky opustí Mezinárodní vesmírnou stanici Poisk přechodovou komorou, aby připravili evropské robotické rameno na operace.
19.1.2022 13.00 hod.
Russian EVA-51
Kosmonauti Roskosmosu Anton Shkaplerov a Pyotr Dubrov opustí Mezinárodní vesmírnou stanici přes Poisk přechodovou komoru, aby vytvořili externí kabelové spojení mezi modulem MLM Nauka a modulem UM Prichal.
Všechny výstupy do vesmíru bude možné sledovat na streamu NASA TV :
21.1.2021 20.00 hod.
Atlas V 511 – USSF-8
Z Mys Canaveral na Floridě, z vesmírného letového komplexu 41 vystartovala raketa ATLAS V 511 a vynesla na oběžnou dráhu dva satelity GSSAP-5 a GSSAP-6. Oba satelity vypuštěné v programu Geosynchronous Space Situational Awareness Program (GSSAP) byly vypuštěny blízko geosynchronní oběžné dráhy přibližně 36 000 km nad rovníkem. Data z GSSAP jedinečně přispějí k včasným a přesným předpovědím dění na oběžných drahách, což zajistí bezpečnost vesmírných letů a také včasné zamezení srážkám satelitů.
Přímý přenos startu proběhl zde :
19.1.2022 3.02 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-6
Z Kennedyho vesmírného centra, letového komplexu 39A vystartovala raketa FALCON 9 a vynesla na nízkou oběžnou dráhu další dávkou 49 satelitů konstelace STARLINK.
Přímý přenos startu proběhl zde :
13.1.2022 16.25 hod.
Falcon 9 Block 5 – Transporter 3 (Dedicated SSO Rideshare)
Mise Transporter 3 byl vyhrazený společný let na sluneční synchronní dráhu s desítkami malých mikrosatelitů a nanosatelitů pro komerční a vládní zákazníky.
Přímý přenos startu proběhl zde :
13.1.2022 23.52 hod.
LauncherOne – Above the Clouds
Mise firmy Virgin Orbit při které dvoustupňová raketa LauncherOne vynesla na 500 km vysokou kruhovou oběžnou dráhu nakloněnou pod úhlem 45 stupňů osm R&D satelitů od vládních agentur USA s komunikačními a navigačními experimenty a také dva nanosatelity pro pozorování Země od polské společnosti SatRevolution. Raketa byla vynesena do horních vrstev atmosféry na upraveném Boeingu 747-400 s názvem Cosmic Girl.
Přímý přenos startu proběl zde :
6.1.2022 22.49 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-5
Další dávka 49 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém.
Přímý přenos startu zde :
27.12.2021 14.10 hod.
Soyuz 2.1b/Fregat-M – OneWeb 12
Raketa Soyuz 2.1b/Fregat-M vynesla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na oběžnou dráhu další dávku 36 satelitů pro satelitní konstelaci OneWeb, která má poskytovat globální širokopásmové internetové služby pro jednotlivé spotřebitele. V souhvězdí je plánováno asi 648 mikrosatelitů (z toho 60 náhradních), každý o hmotnosti asi 150 kg, operujících v pásmu Ku z nízké oběžné dráhy Země.
Přímý přenos startu proběhl zde :
27.12.2021 20.00 hod.
Angara A5/Persey – Dummy payload
Nosná raketa Angara A5/Persey vyrazila z ruského kosmodromu Plesetsk na svůj třetí testovací let a její první let s horním stupněm Persey. Raketa Angara A5 byla vyrobena v Státním výzkumném a výrobním vesmírném středisku Chrunichev. Jde o moskevského výrobce kosmických lodí a kosmických nosných systémů, včetně raket Proton a Rokot, který v současné době vyvíjí rodinu raket Angara. Nosná raketa Proton startuje z Bajkonuru a Rokot startuje z Bajkonuru a Plesecka. Angara startuje z Plesetsku a Vostočného.
Přímý přenos startu rakety proběhl zde :
25.12.2021 13.20 hod.
Ariane 5 ECA+ – James Webb Space Telescope (JWST)
Raketa Ariane 5 ECA+ firmy Arianespace vynesla úspěšně z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně na oběžnou dráhu vesmírný dalekohled Jamese Webba. Vesmírný dalekohled Jamese Webba je dalekohled vyvinutý NASA, ESA a CSA jako nástupce Hubbleova vesmírného teleskopu jako vlajkové lodi astrofyzické mise NASA. Jeho primární zrcadlo, prvek optického teleskopu, se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů, které se spojí a vytvoří zrcadlo o průměru 6,5 m, podstatně větší než 2,4 m zrcadlo HST. To umožní JWST poskytovat vylepšené infračervené rozlišení a citlivost oproti HST a umožní širokou škálu výzkumů napříč obory astronomie a kosmologie, včetně pozorování některých nejvzdálenějších událostí a objektů ve vesmíru, jako je formování první galaxie.
21.12.2021 11.07 hod.
Falcon 9 Block 5 – Dragon CRS-2 SpX-24
24. mise komerčních zásobovacích služeb na Mezinárodní vesmírnou stanici provozovanou společností SpaceX. Let byl proveden na základě druhé smlouvy o komerčních zásobovacích službách s NASA. Cargo Dragon 2 přináší zásoby a užitečné zatížení, včetně kritických materiálů pro přímou podporu vědeckých a výzkumných vyšetřování, ke kterým dochází na palubě orbitální laboratoře.
19.12.2021 4.58 hod.
Falcon 9 Block 5 – Türksat 5B
Raketa Falcon 9 vynesla na geostacionární oběžnou dráhu satelit Türksat 5B. Jde o geostacionární komunikační satelit. Jeho úkolem je poskytovat širokopásmové telekomunikační služby zákazníkům v Turecku, na Středním východě a ve velkých oblastech Afriky.
Přímý přenos startu proběhl zde :
18.12.2021 13.41 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink Group 4-4
Další dávka 51 satelitů pro megakonstelaci Starlink. Projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém. První stupeň pro raketu Falcon 9 byl použit B1051. Tento první stupeň byl použit již desetkrát. Naposledy 9.5.2021 při misi Starlink v1-27
Přímý přenos startu proběhl zde :
13.12.2021 13.07 hod.
Proton-M/Briz-M – Ekspress-AMU3 & AMU7
Raketa Proton-M/Briz-M vynesla z kosmodromu Baikonur v Kazachstánu na geostacionární oběžnou dráhu Země dva satelity Ekspress-AMU3 & AMU7. Jde o dva komunikační satelity pro ruské domácí komunikační služby. Zatímco samotné kosmické lodě staví ruská RSCC (Kosmicheskiya Svyaz), komunikační užitečné zátěže staví společnost Thales Alenia Space. Oba satelity jsou založeny na sběrnici Ekspress-1000 a obsahují 16 transpondérů Ku-, 1 L- a 20 C-band. Byly umístěny na 96,5° a 145° východně.
Přímý přenos startu proběhl zde :
11.12.2021 16.00 hod.
New Shepard – NS-19
Raketa New Sheperd vystartovala z Corn Ranch v Texasu na třetí suborbitální let. V kapsluli 2.0-M8 vynesla na hranici vesmíru posádku složenou ze dvou čestných hostů a čtyř platících zákazníků. Budou to Američané Laura Shepard Churchley, Michael Strahan, Lane Bess, Evan Dick, Dylan Taylor a nejmladší jednatřicetiletý Cameron Bess
Přímý přenos startu proběhl zde :
9.12.2021 7.00 hod.
Falcon 9 Block 5 – X-Ray Polarimetry Explorer (IXPE)
Raketa Falcon 9 vynese z Kennedyho vesmírného centra na nízkou oběžnou dráhu vesmírnou observatoř Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE), která má za úkol měřit polarizaci kosmického rentgenového záření. Takto získaná data pomohou dozvědět se více o objektech, které tyto rentgenové záření vyzařují. To jsou například černé díry a neutronové hvězdy.
Přímý přenos startu zde :
9.12.2021 0:45 hod
Electron – A Data With Destiny
Raketa Electron firmy Rocket Lab Ltd vynese na Heliosynchronní oběžnou dráhu dvě multispektrální družice určené pro pozorování Země BlackSky Gen-2 s vysokým rozlišením.
8.12.2021 8.38 hod.
Soyuz 2.1a – Soyuz MS-20
Vesmírná loď Sojuz MS-20 dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici kosmonauta Roskosmosu Aleksandra Misurkina a také dva turisty, japonského miliardáře Yusaku Maezawu a jeho asistenta Yozo Hirana. Startovat bude z Kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.
Přímý přenos startu zde :
6.12.2021 10.04 hod.
Atlas V 551 – STP-3
Raketa Atlas V firmy United Launch Alliance (ULA) vynese z Mys Canaveral na Floridě na Geostacionární oběžnou dráhu ve sdílené misi družici STPSat-6 a šest sekundárních nákladů pro americké letectvo. STPSat-6 nese užitečné zatížení NNSA Space and Atmospheric Burst Reporting System-3 (SABRS-3) a experiment NASA Laser Communications Relay Demonstration (LCRD).
Přímý přenos startu zde :
5.12.2021 1.19 hod.
Soyuz STB/Fregat – 2 x Galileo
Z Kourou ve Francouzské Guaianě vynesla raketa Soyuz STB Fregat na střední oběžnou dráhu Země dva satelity Galileo. Jde o dva nové satelity evropského navigačního systému Galileo, který financuje Evropská unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA). Administrativní sídlo Agentury GSA provozující systém Galileo je v pražských Holešovicích. Se systémem Galileo jsou kompatibilní například telefony Samsung od verze Galaxy S8. Od roku 2018 se Galileo nachází v každém novém schváleném vozidle prodávaném v Evropské unii a umožňuje využití automatického tísňového volání eCall.
Přímý přenos startu zde :
3.12.2021 0.20 hod.
Falcon 9 Block 5 – Starlink 4-3
Z Mys Canaveral na Floridě vynesla ze startovací rampy SLC-40 raketa Falcon 9 na nízkou oběžnou dráhu další dávku 48 satelitů pro megakonstelaci Starlink – projekt SpaceX pro vesmírný internetový komunikační systém a také sdílený náklad 2 družice pro pozorování Země BlackSky.
Přímý přenos startu zde :
31.12.2021 1.00 hod
Ceres-1 – Golden Bauhinia 1-03
Ze startovní rampy v čínském městě Jiuquan ( Ťiou-čchüan ) vystartuje raketa Ceres-1. Jde o první nosnou raketu na tuhá paliva společnosti Galactic Energy. Galactic Energy je soukromá letecká společnost se sídlem v Pekingu v Číně. Společnost Galactic Energy byla založena inženýry v roce 2018 a zabývá se nízkonákladovým komerčním vypouštěním do vesmíru.
